Historie školy

HISTORIE ŠKOLY

Ředitelé školy

Historie Základní umělecké školy Klementa Slavického, Kadaň

První soukromou hudební školu otevřel v Kadani, v Žatecké ulici č. p. 87, Vojtěch Hrubý, který se do Kadaně přistěhoval v roce 1946 a záhy se stal přední osobností hudebního a kulturního života ve městě. V roce 1947 založil Kadaňské smyčcové kvarteto, které vystupovalo v následujícím složení: Marie Chmelíková - 1. housle; Vojtěch Hrubý - 2. housle; Rudolf Holub - viola a Václav Havel - violoncello. Z iniciativy tohoto tělesa došlo dne 8. února 1950 ke vzniku pravidelných měsíčních hudebních pořadů "Kadaňských hudebních střed", v rámci kterých se kadaňské veřejnosti představila řada význačných českých umělců, např. klavírní virtuos Josef Páleníček, sólista České filharmonie a člen Českého tria, který se stal patronem těchto pořadů.

Po příchodu Dr. Zdeňka Pachovského, žáka profesora Josefa Páleníčka, vzniklo v roce 1949 v Kadani ještě klavírní trio, v němž vedle něho působili: Marie Chmelíková - housle, místo které na místo 1. houslisty v Kadaňském smyčcovém kvartetunastoupil Kazimír Koblic, a Marie Juzváková - violoncello.

Vzhledem k tomu, že soukromá škola Vojtěcha Hrubého nestačila pojmout velký příliv žáků, docílila houslistka Marie Chmelíková, za pomoci všech členů kvarteta i tria a hlavně tehdejší kulturní referentky MNV Františky Hanzlové, zřízení městského hudebního ústavu, jemuž bylo dáno k dispozici 5 místností v kulturním domě Slovan. Zakládajícím ředitelem se stal Vojtěch Hrubý. Městský hudební ústav mohl být otevřen až od 1. ledna 1951 po dořešení finančních otázek, avšak aby byl podchycen celý školní rok, bylo povoleno prozatímní vyučování již od 1. října 1950. Bylo přijato 108 žáků, nejvíce ke hře na klavír, dále ke hře na housle, akordeon a violoncello. První učitelský sbor tvořili: Vojtěch Hrubý (1914) - ředitel, hra na housle a dechové nástroje; Marie Chmelíková (1910) - zástupce ředitele, hra na housle; Marie Juzváková (1912) - hra na violoncello a klavír; Ch. Kopecká (1909) - sólový zpěv a hra na klavír; Dr. Zdeněk Pachovský - externí učitel hry na klavír. Všichni učitelé se aktivně zapojovali do kulturního života Kadaně. Vojtěch Hrubý spolu s Dr. Zdeňkem Pachovským uspořádali pro hudební veřejnost také několik přednášek z oblasti hudební teorie a dějin hudby.

Výnosem Ministerstva školství ze dne 5. července 1951 došlo k přejmenování dosavadních hudebních ústavů na hudební školy.

V Kadani i nadále pokračovala bohatá umělecká činnost. Kromě koncertů konaných v rámci Kadaňských hudebních střed, stojí za zmínku provedení Tylovy hry "Paní Marjánka, matku pluku" divadelním spolkem Slovan a orchestrem učitelů, řízeným Vojtěchem Hrubým.

Vojtěch Hrubý založil v roce 1951 první žákovský orchestr, ženský pěvecký sbor Slovan a v roce 1953 byla jedna z jeho žákyň - Antonie Podolská, vůbec poprvé v historii školy, přijata ke studiu hry na klavír na Konzervatoři v Praze. Žáci hudební školy získali řadu ocenění v soutěžích lidové umělecké tvořivosti.

Ve školním roce 1951/1952 se učitelský sbor rozšířil o Vlastu Slavickou, manželku skladatele Klementa Slavického, která vyučovala sólový zpěv a hru na klavír a hudebního skladatele Františka Acháce, jenž vyučoval hru na klavír a harmonium. Příchodem zmíněných osobností se ještě zvýšila umělecká úroveň a tvůrčí činnost učitelského sboru.

Nástupcem Vojtěcha Hrubého ve funkci ředitele školy se stal v letech 1954 - 1956 Dr. Zdeněk Pachovský, který se později stal ředitelem Hudební školy v Karlových Varech.

V září 1956 byla ředitelkou školy jmenována Marie Chmelíková, která ve funkci působila ve školních letech 1956 - 1958 a 1961/1962. Od roku 1956 měla škola pobočku v Klášterci nad Ohří a detašovanou třídu ve Vilémově. Během tohoto období se učitelský sbor rozšiřuje na deset členů, avšak z původních učitelů zůstávají na škole pouze Marie Chmelíková, která ve škole působila až do roku 1987, Marie Juzváková a Vlasta Slavická. Škola stále dosahovala výborných výsledků, o čemž svědčí skutečnost, že v listopadu roku 1956 byly pozvány Československým rozhlasem v Praze žákyně Marie Chmelíková ml. a Marie Pavlíková k natočení několika skladeb.

Od roku 1958 se v hudební škole téměř každoročně střídali ředitelé. V čele školy v následujících letech působili:

• 1958/1959: Josef Šmejkal;
• 1959/1960: Miroslava Palečková;
• 1960/1961: Karel Kašpar;
• 1961/1962: opět Marie Chmelíková.

Ve druhém pololetí školního roku 1961/1962 se stal, v pořadí již osmým ředitelem školy, profesor Josef Řáha, který tuto funkci vykonával až do roku 1968. Zároveň byl ředitelem Hudební školy v Chomutově. Do konce roku 1962 byla jeho zástupkyní Marie Chmelíková a po ní funkci převzala Erika Falková, bývala žákyně z její houslové třídy. Také v období 70. let dosahovala škola výborných pedagogických výsledků. Několik žáků pokračovalo v hudebním vzdělávání v konzervatoři a v pedagogických fakultách. Za všechny jmenujme alespoň Zdeňku Vadlejchovou, která po studiu na Konzervatoři a AMU v Praze působila jako houslistka v Královském symfonickém orchestru v Amsterodamu.

Dalším ředitelem, tehdy již Lidové školy umění, se stal v září roku 1968 violoncellista, dirigent a hudební skladatel Jiří Rada. Vystudoval skladbu u Dr. Emila Hradeckého, Jaroslava Řídkého a Jaroslava Křičky a dirigování na pražské konzervatoří u Dr. Václava Smetáčka. Působil téměř 10 let jako violoncellista a dirigent nejprve v Městském symfonickém orchestru v Mariánských Lázních, poté v plzeňském divadle a v Praze. Jeho příchod byl pro školu velkým přínosem. Opětně založil pěvecký sbor, akordeonový soubor a komorní soubor učitelů. Dosahoval výborných pedagogických výsledků a znovu organizoval Kadaňské hudební středy, jejichž cílem bylo obohatit kulturní život města a přispět ke sblížení přátel hudby. Tyto snahy však nenašly u nadřízených orgánů patřičnou odezvu. Jeho činnost se stala předmětem různých dohadů a skrytých útoků vůči němu, a proto na konci školního roku 1970/71 ze školy odešel.

Po Jiřím Radovi se v roce 1971/1972 stala na dva roky ředitelkou Milica Dušková, která vyučovala hru na klavír.

Ve školním roce 1973/1974 byl ředitelem školy jmenován Aleš Beránek, absolvent hry na klavír a příčnou flétnu Konzervatoře v Ostravě. Během studia se specializoval také na obor dirigování a skladbu. Po studiích působil nejprve pět let jako flétnista v Opeře Oldřicha Stibora v Ostravě a poté jako učitel v LŠU v Jirkově. Škola měla v té době 230 žáků a 10 učitelů. Hned v prvním roce jeho působení vznikl žákovský dechový orchestr, v roce 1974 založil ženský pěvecký sbor při ČSŽ a symfonický orchestr žáků a učitelů okresu Chomutov. V roce 1975 založil se Zdeňkou Vadlejchovou a Ivanem Václavovičem Klavírní trio učitelů LŠU. Pod jeho vedením dosahovala škola mimořádných výsledků v celostátních soutěžích a řada žáků byla přijata ke studiu v konzervatořích.

V roce 1985 nastoupila na místo ředitelky Alena Chroustová, absolventka konzervatoře ve hře na hoboj, která ve škole působila až do roku 1991.

Zákonem č. 171/1990 Sb., se změnil název LŠU na základní umělecké školy.

Od srpna roku 1991 působí ve funkci ředitelky školy PhDr. Jana Mazánková, absolventka hry na klavír Konzervatoře v Teplicích.

V roce 1993 získává škola právní subjektivitu a do funkce zástupce ředitele je jmenován Milan Dunka, který zakládáŽákovský taneční orchestr. Dosud dvouoborová škola, s hudebním a výtvarným oborem, se rozšiřuje o výuku tanečního oboru. Škola má v současné době cca 300 žáků a 15 učitelů. Pravidelně se prezentuje na veřejnosti, spolupracuje se zahraničními uměleckými soubory (Blema Chor - Aue/SRN a Kreato - Halle/Belgie) a dosahuje velmi dobrých výsledků v krajských i ústředních kolech národních soutěží a přehlídek ZUŠ. Od roku 2006 se spolupodílí na ověřování pilotní verze nového státního vzdělávacího dokumentu Rámcového vzdělávacího programu pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání. V roce 2005 ji byl MŠMT ČR propůjčen čestný název Základní umělecká škola Klementa Slavického.

Od  školního roku 2014/2015 zastává funkci ředitelky školy Bc. Jitka Stasinka Slivoňová, DiS., absolvetnka hry na klavír Konzervatoře v Teplicích.